O Cestě (I/II)

30. června 2010 v 17:03 | Clarett
Grass
Konečně jsem se taky přinutila sem něco napsat. :-) Poslední dobou toho bylo...no, nějak moc. Ani pořádně nevím - výlety a celá hora věcí, které jsem dělala raději, než psaní článků. Hlavně focení, zpívání a hraní na housle. Je to docela zvláštní, ale hrát na tenhle nástroj mě dosud nikdy tolik nebavilo. Vždycky jsem je vytáhla ze skříně večer před hodinou a často ani to ne. Od té doby, co se učím vibrato je to ale úplně jiné. Na YouTube si stahuju návody, hraju soundtracky (Pán prstenů, Narnie a teď se pouštím do Vesnice)...no, to je jedno. Až mi to půjde, tak vám to nahraju na video. Možná. :-)
Tento článek bude mít dvě části a to z toho důvodu, že vám momentálně nemohu poskytnout fotky rukopisů a poznámek - nabíjím si baterky do fotoaparátu. Ale mohu aspoň vyprávět.
Crocks-of-memory.blog.cz

O tom, jak jsem byla líná a začala povídku psát asi týden před uzávěrkou už víte dost. To, že jsem vyhrála první místo určitě víte taky. Ale jak jsem si představovala postavy, děj, krajinu, jména...to je pro vás zatím záhadou. :-)

1. Začnu dějem. Nad Cestou jsem začala přemýšlet jednou, když jsem byla nemocná. To si dobře pamatuji. Od začátku (kdy jsem se dozvěděla zadání) jsem věděla, že nechci psát ani úvahu, ani fejeton, ale opravdovou povídku s jasným začátkem a koncem a příběhem - nechtěla jsem pouze rozebírat to, "na čem mi nejvíce záleží". Základní myšlenka přišla rychle. Bude se jednat o cestu skupiny lidí za záchranou v podobě tajné chodby v lese. Na začátku byl děj ještě složitější, než v konečné podobě. Vzhledem k tomu, že jsem trvala na tom, že jeden chlapec povede skupinu dívek a mladších dětí, musela jsem vysvětlit hned několik věcí. Proč výpravu vede pouze jeden chlapec? On jediný zná cestu. Proč jí nepopíše ostatním mužům, aby k chodbě mohli dojít? Ve vesnici nejsou žádní muži, kteří by byli schopní dovést ženy a děti do bezpečí - všichni odešli bojovat. Horská vesnice je úkrytem a útočištěm jejich rodin.| Všichni spí - on si není jistý správností svého rozhodnutí a nechce vyvolat paniku. Proč se chce chlapec vrátit pro ostatní? Proč neodejde spolu s dívkami do bezpečí? Rozhodující otázka a zároveň smysl povídky - záleží mu víc na životech lidí ve vesnici, které musí varovat, než na svém vlastním.
2. Všechno, co napíšu, si představuji jako film. Před očima vidím rozhovory postav a občas je těžké správně popsat to, jak se dívají, co dělají, co cítí. Je to jako, kdyby jste se dívali na film a měli o tom pak napsat knihu. Proto si musím představovat i prostředí - a to tak, aby se mi líbilo. Často proto kreslím obrázky, abych si všechno hezky rozvrhla, abych navodila atmosféru. První verze příběhu byla zasazená do úplně jiné podoby hor a lesů, než konečná verze. Ale nemá smysl to popisovat, stejně by to nešlo. :-D Tak jen tak, pro zajímavost. Asi povídku dopním ilustracemi. Pak byl také problém s časem - kdy přesně bude svítat, do kdy bude tma, a to tak, aby to bylo v souladu s pochodem vojáků a všechno do sebe zapadalo.
3. Jména. Strašně mě baví je "vymýšlet" - v mém případě hledat. Chci, aby mělo každé jméno nějaký smysl, aby něco vyjadřovalo. Musí znít tak, aby ladilo k charakteru postavy, musí se dobře číst, být svým způsobem elegantní (něco kratšího, ale přesně padnoucího) a nejlépe by mělo mít původ v nějakém evropském jazyce.
Cailín - jméno pochází z irské gaelštiny a v překladu znamená "dívka, žena". Tohle jméno mám spojené s bílou barvou, proto je také Cailín oděná do bílého roucha. Nezní tak elfsky a ladně, jako třeba jméno nové Ramandúovy dcery z Plavby Jitříno poutníka Lilliandil (popravdě mi to přijde trochu kýčovité). To se mi právě líbí. Však Cailín je vesnická dívka, takže co se dalo čekat. Je jemná a citlivá, zároveň docela statečná a věrná, tichá a laskavá. Ví, jakou lásku k ní chová Aroth. Částečnou předlohou a inspirací k jejímu charakteru mi byla Ivy z Vesnice.
Tinn - jméno pochází z irské gaelštiny, znamená "nemocná", což jí vystihuje. Je to krátké jméno s jednoduchou výslovností, jednoslabičné, ale ta dvě "n" mu dodávají na zvláštním důrazu. Tinn je velmi statečná, přestože je slabá a často nemocná, chápavá a tichá, miluje svého bratra a bezmezně mu důvěřuje. Na konci se s jeho odchodem dokáže vyrovnat lépe než Cailín, protože Arothovi opravdu věří a nepochybuje o jeho úspěchu.
Aroth - to jsem vymyslela. Nic se mi nelíbilo a nechtěla jsem čeprat z jiného jazyka než z těch keltských. Tohle jméno příliš nevystihuje chlapcovu povahu - alespoň ne tak, jako je tomu u dívek. "R" vyjadřuje takovou sílu - i morální a odhodlání, "TH" mi vždycky sedí ke statečnosti a laskavosti (ne, vůbec nemyslete na Tharlose - to je úplně něco jiného :-D :-D). Přesto Aroth není tak docela bezchybný. Je to pořád ještě dítě. Často pochybuje, zmocňuje se jej strach.
Miluje Cailín a váží si jí. Ke konci příběhu je mezi nimi ta láska tak tiše vyjádřená - oba ví, co k nim ten druhý cítí, přesto jsem to nenapsala "natvrdo". Takhle se mi to líbí víc.
4. Zajímavosti: Nejdelší kus povídky jsem napsala za jízdy v autobuse na školním výletě do Temelína. Střídala jsem to se čtením Lilith. :-) Fyzická zdatnost Tinn je asi taková, jako moje.  Já dovedu běžet dost rychle jen tehdy, když se bojím, a pak se obvykle sesypu. :-D Zadýchávám se. Jsem v jednom kuse nemocná. Dělá mi špatně horko. Ve tmě se mi motá hlava. Narozdíl od Tinn ale umím dobře plavat. :-D

A to je asi všechno. Máte tu děj, charakteristiku, zajímavosti. Klidně pište do komentářů připomínky, dotazy...co chcete. :-) Snad brzy přidám i fotky a obrázky.
 


Komentáře

1 Fial | E-mail | Web | 7. července 2010 v 16:53 | Reagovat

No jo, jsou prázdniny, tak návštěvníci mají moc práce... a volna...

Já jsem si každopádně přečetl celý článek a musím konstatovat, že mě k něčemu přemluvil. Rozhodl jsem se, že se budu na každé literární dílo pořádně připravovat a psát si "dokumentaci" - charakteristiky postav, popisy míst, poslání příběhu apod. Zkrátka něco podobného jako ty, ale možná toho bude trochu víc.

2 Famiso | E-mail | Web | 7. července 2010 v 22:19 | Reagovat

Ahoj, tak zdravím ze svého nového bydliště. Právě nám spustili internet a RSS čtečka mi načetla nejnovější články...

Pěkné, ke jménům máš vlastně stejný přístup jako já, i co se týče písmen. K Arothovi bych dodal N, nebo B, třeba Naroth. Tím se odstraní vznešené A, R a TH myslím sedí, když je neposiluje A. Ostatní jména mi přesně sedí.
Podobně jsem vymýšlel Aergilla, jen jsem jej záměrně posílil aristokratickým A, dvěma samohláskami po sobě a zdvojeným L a vynechal laskavé a statečné TH.

3 Clarett | 10. července 2010 v 17:28 | Reagovat

[1]: Těší mě, že jsem tě inspirovala. :-)

[2]: Jé, tak už jste se přestěhovali? To je fajn. :-)

Aergill je úžasné jméno. Opravdu se mi líbí a k postavě se rozhodně hodí. Vazba "AE" sama o sobě krásně zní, a když se k tomu přidá ještě "R", nabývá to zase jiného "významu". Dvě "L" byla taktéž dobrá volba. :-)

"Naroth" mi ale naopak nezní moc dobře. Mužská jména (hlavně kladných postav) začínající na "n" mi nějak nesedí. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.