Jaro

21. března 2010 v 18:48 | Clarett |  Jednorázové povídky
Po dlouhé době také má literární tvorba. Sepsala jsem to po úžasném odpoledním zážitku, ještě překypující dojmy. :o) Doufám, že vás alespoň trochu potěším. Ráda bych tu kratičkou povídku věnovala Caddy, která mi je vzorem v líčení, Famisovi (přemýšlím, jak jinak to skloňovat) za jeho skvělé rady a komentáře, jmenovitě pak ještě Loivisse a Tomisusovi a všem, kteří si najdou chvilku a dočtou to do konce. :-)
:o)

První jarní podvečer. Hustě pršelo a cítila jsem, jak krajina zhluboka dýchá. Obloha se zatáhla tmavě šedými oblaky, skrz něž probleskovala odpolední zář slunce. Zřetelně jsem viděla každý oblak, každý rozličného tvaru, každý nádherný. Na údolí padlo přítmí, plné očekávání něčeho, co přichází. Všechno se měnilo. Jemné krůpěje tančily ve vánku, jejž jsem celou zimu toužebně očekávala. Byl to vánek plný života a vlahých vůní dřeva, mokré trávy, vody a bahnitých polních cest. Hladil a laskal tváře.
Déšť ustal. Mračna se v několika krátkých okamžicích roztáhla a zmizela za obzorem. Jako kouzlo, ale ještě mnohem úžasnější. Rozechvívalo srdce jako hudba z Čarovné říše.

Slunce, doposud schované v šedi se teď vynořilo na západě a bylo obrovské a zářivé. Jeho paprsky se rozbíhaly do všech stran, zaháněly oblaka, pronikaly jimi, ozařovaly louky a les, z nějž se počala zdvihat pára. Vítr znovu zavanul, tentokrát prudce a radostně. Roztančil koruny holých stromů a vířil mlhu nad hvozdem. Záře se proměnila. Už nebyla zlatá, nýbrž bronzová, měkká a líbezná a něžně hřála všechno živé. Obzor opět tmavnul a zvolna se nořil do večerní modři.

Pojednou se zjevila duha. Nejkrásnější duha, jakou si dovedete představit. Barevná, že se tajil dech a na koncích kouzelně sytá a jasná. Klenula se od severního cípu lesa až k jižnímu, nad hlavou se ztrácela jako sen a pak znovu sbírala své jiskřivé barvy, aby dopadla na zem. Její konec, - nebo snad začátek - který jsem měla nejblíže, se nořil do mlhy, jež mezitím sestoupila až do údolí a celému zjevu dodávala nepopsatelné slávy a nádhery. Chvíli byla tam, a pak se rozplynula a ptáci poletovali sem a tam a švitořili, jak už dlouho ne.

Nemohla jsem se na to vynadívat, ale večer se blížil a slunce na západě klesalo čím dál níž. Bronzová zář brzy přešla ve skomírající medovou a pak docela zmizela. Nebe se zbarvilo do fialkové a růžové, mraky se zavřely a ztmavly. Pak docela zmodraly, pára se ztratila a les usnul. Přišel ospalý večerní větřík, jako ukolébavka a proháněl se v korunách břízy, dokud nepadla úplná noc.
Nebyl to sen, přestože mu byl v mnohém podobný. Vrátilo se jaro a ještě tu dlouho zůstane.
Ptáci nepřestali zpívat.
 


Komentáře

1 Tomisus | Web | 21. března 2010 v 18:55 | Reagovat

Moc krásné. Nevím co na to říct. Jedině tak:
Tvá povídka byla čtená Jarem
a je pro nás velkým darem.

2 Loivissa | Web | 21. března 2010 v 19:21 | Reagovat

Dokonalosť. Napísala si to naozaj krásne, opäť sa ti podarilo zaviesť ma do iného sveta :-) Potlesk :-)

3 Lady Letty | Web | 21. března 2010 v 19:25 | Reagovat

Jediný slovo: Nádherný x)
Jako bych tam opravdu byla a stála, pozorovala slunce, déšť a duhu...Krásný x)
Jinak děkuju x)

4 Eldarwen | Web | 21. března 2010 v 20:04 | Reagovat

Krásne...aj ja chcem vedieť takto písať!!!!!:D:D

5 Caddy | Web | 21. března 2010 v 20:27 | Reagovat

Teda!!!!!!!!! Jsi úžasná!!! Hrozně šikovná!!! A naprosto jsi vystihlas ten dnešní déšť a duhu :-) A moc díky za věnování :-)

Začínám přemýšlet, že proti tobě jít do soutěže je trochu nanic :-( :-D

6 Eledhwen | E-mail | Web | 22. března 2010 v 14:23 | Reagovat

Vau, myslím, že se ti blog za nějaký čas přejmenuje na: Blog spisovatelky Clarett :)

7 Tomisus | Web | 22. března 2010 v 17:04 | Reagovat

[6]: Přesně. Kéž bych uměl psát jako ty.

8 Eledhwen | E-mail | Web | 22. března 2010 v 17:31 | Reagovat

A pokud zmákneš nějakou tu literární soutěž už teď a dopíšeš knížku, možná i na: Blog nejmladší spisovatelky Clarett (tedy myslím, že nikdo mladší asi není, snad x)

9 Tomisus | Web | 22. března 2010 v 18:22 | Reagovat

[8]: No, někde jsem četl už i 11ti letý kluk (myslím že z Česka) vydal knihu. Tak nevím..

10 Clarett | 22. března 2010 v 19:07 | Reagovat

Jé, všem vám moc děkuji! :o) Udělali jste mi velkou radost. :-)

11 Peace | Web | 22. března 2010 v 19:51 | Reagovat

Je to moc krásné. Moc se mi líbí tvůj styl psaní a některé odstavce, slova...mi braly dech:D

12 Famiso | E-mail | Web | 23. března 2010 v 22:14 | Reagovat

Děkuji za věnování ;-)
Pokusím se pochvalu vyjádřit originálně: Když mě něco zaujme a inspiruje, tak to přečtu podruhé, tentokrát s tím, že hledám jak by se to dalo zlepšit, nebo jak se inspirovat, místo toho, abych nasával atmosféru. I když jsem toto četl potřetí, nenašel jsem nic. Je to precizní - ale víc než práce. Je to krásný text který budí správné pozitivní emoce. *tlesk, tlesk*

[9]: Jestli myslíme to samé, tak se tomu nedá říkat knížka. Mělo to několik příběhů,každý na odstavec. Znělo to něco jako: "Byla jedna velryba. Byla moc smutná. Přišel k ní kluk a zeptal se: 'Proč jsi smutná velrybo?' Velryba odpověděla: 'Protože se se mnou nikdo nebaví.' Tak se kluk s velrybou skamarádili." Kdyby psal jako Tomisus, tak by se tomu dalo říkat kniha, takto bylo pozoruhodné jen to, jak text vnutil vydavateli, který ho pak akorát zneužil k reklamě.

13 Vendy | Web | 23. března 2010 v 22:48 | Reagovat

Clarett, tohle byla krásná povídka! Máš básnivý jazyk, dobrou představivost, pěkný styl. Vážně se to dobře četlo, povídka byla živá, všechno jsem si živě představovala před očima. (To už jsem někde psala, že mám zvyk si povídky nebo romány převádět do filmové podoby...)
Co víc, podle tvé povídky by se dal namalovat krásný obraz s krajinou duh...
A ta báječná fotka tvou báječnou povídku skvěle doplňuje...

14 Tomisus | Web | 24. března 2010 v 7:25 | Reagovat

[12]: Aha. Nechápu jak něco takového může někdo vydat.
Jejky, já se červenám... :D

15 Clarett | 24. března 2010 v 16:08 | Reagovat

[12]: Páni, udělals mi ohromnou radost! :-) Opravdu díky!

16 Famiso | E-mail | Web | 24. března 2010 v 19:28 | Reagovat

Není zač :)

17 Nel-ly | Web | 24. března 2010 v 21:04 | Reagovat

no jo, pravá spisovatelka :D teď jen se dočkat toho velkého příběhu, stále jsem zvědavá a čekám... snad už to Jaro bude takové, jaké má být a ne jako ten první den

18 iness | 25. března 2010 v 12:32 | Reagovat

ty jo já nemám slov...je to hrozně krásnýý!!si fakt děsně šikovná...když se to četla tak se mi chtělo úplně jít ven!! :D

19 gilous-dance | Web | 26. března 2010 v 17:19 | Reagovat

ahoj nechtěla bys se zůčastnit velké talentové grafické soutěže u mě ma blogu. gilous-dance.blog.cz
XD

20 Marťa | Web | 27. března 2010 v 13:00 | Reagovat

Už dlouho jsem nečetla něco tak dobrého. Všechno jsem viděla před očima :).

21 Růženka | Web | 27. března 2010 v 20:45 | Reagovat

Hodně hodně dobré. Víc se k tomu nedá říct :)

22 Danielle | Web | 1. dubna 2010 v 17:15 | Reagovat

Překrásné. Obrázek to vše ještě tak hezky podtrhnul. krásné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.