Úryvek z druhé kapitoly (Útěk do tmy)

25. října 2009 v 16:15 | Clarett |  Úryvky
Tohle s těma kapitolama je děs. Chudáci. Ani nevíte, o co tam jde. Co mám ale dělat? Já teď píšu a na jiný slohovky nemám nervy. No, vlastně mám jednu, ale...no, je blbá. V příštích dnech budete muset nějak přežít moje básně :D:D:D Hodně štěstí!


Ten večer Sivriliën nedokázala usnout. Převalovala se z boku na bok, jakoby jí měkká postel nebyla dost pohodlná. Její nespavost však měla úplně jiný důvod. Důvod, z kterého jí mrazilo.
Ve vzduchu cítila pach přicházející smrti. Byl tak blízko, tak silný, ale ona nemohla určit, čí život bude zmařen, ani kdy má k té děsivé události dojít. Jediné, co dovedla rozpoznat, byl zdroj té bezmezné nenávisti, jenž mocně tepal všude kolem, jako ohromné srdce rozhánějící do těla krev plnou jedu, která teď ochromovala její mysl.
Jakoby ta krev proudila celým městem. Horká a krutá; připravená na smrtící útok…

Sivriliën se prudce posadila a horečně oddechovala. Ten tlak už nemohla dál vydržet. Jednou rukou si otřela ledový pot z čela a druhou se pokoušela nahmatat plášť přehozený přes křeslo. Třásla se po celém těle a vyděšeně třeštila oči do tmy, která zahalovala místnost.
Musela varovat otce.
Neprostupné černo však bylo úplně všude a bránilo dívce v pohybu. Spolklo bledý úplněk a jeho zářivé nitky omotávající ebenový šatník a vyřezávanou truhlu, i světla ve městě zmizela a hvězdy pohasly.
Sivriliën zachvátila vlna náhlé paniky. Vyskočila z lože, přičemž srazila cosi mohutného a tvrdého, co jí s řinčením dopadlo k nohám a rukama nemotorně šátrala před sebou. V hlavě jí nepřestávalo dunět. Zbrkle kladla jednu nohu před druhou a vystavovala se tak nebezpečí ošklivého pádu, které na sebe nenechalo dlouho čekat. V mžiku zakopla o truhlici a s přidušeným výkřikem se zřítila k zemi.
Palčivá bolest jí střílela z prstů u nohou až do hlavy a srdce jí bušilo jako splašené. Stále cítila obrovský strach, ale panika jí pomalu opouštěla. Pokusila si vybavit, kde vlastně je. Pevně zavřela oči. Od události jí noční můry pronásledovaly každou noc a panická hrůza jí často neopouštěla ani ve dne.
Potřásla hlavou. Už věděla.
Sivriliën, dcera Efriela, naerklinského krále byla slepá.
Ta skutečnost nebyla zrovna dvakrát potěšující, ale Sivriliën částečně uklidnila. Už věděla, proč nemůže na obloze najít měsíc a proč celé město tone ve tmě.
Vždycky si přála, aby se jednoho dne probudila do sluncem zalité, jasné komnaty plné květin a zářivých paprsků. Namísto toho jí ráno co ráno vítala smutná černá opona, jejíž závěsy se nedaly roztáhnout.
Dívka si povzdechla, nahmatala roh nočního stolku a pokusila se postavit. Tohle byl její osud, ať chtěla, nebo ne. A musela se s ním smířit.
 


Komentáře

1 Eldarwen | Web | 25. října 2009 v 17:24 | Reagovat

Napínavé,dychberúce a nakoniec smutné.
Skvelé,knihu by ti mohli skutočne vydať:D

2 Aelin | Web | 25. října 2009 v 17:35 | Reagovat

Chudák Sivriliën! Je mi lidí co nevidí moc líto, že nemůžou vidět všechny ty krásné věci kolem nás a vidí jen tmu :(

3 Lily of the valley | Web | 25. října 2009 v 17:55 | Reagovat

A vůbec to nevyjadřuje děj kapitoly... (muhehehe:D)
Já tuhle část nemám ráda. Ne proto, že by byla špatně popsaná - to vůbec ne!:D Ale nemám ráda popisy sleposti. Mám z toho divný pocity a husí kůži - a chápeš?:D Přitom je to tak úžasně napsaný...

4 Lucett | Web | 25. října 2009 v 18:50 | Reagovat

Jako vždy nechápu jak to může být tak skvělé. Ale nějak mi na mailu schází celá ta druhá kapitola. Jak je to jen možné?!! =D

5 caddy | Web | 25. října 2009 v 18:59 | Reagovat

Ty jo!!!!!!!!!!!!!!! Nádherný!!!!!!! A já se svojí knížkou abych se šla zahrabat :-(
:-D

6 Clarett | Web | 25. října 2009 v 19:30 | Reagovat

[1]: Děkuju Arwen :o) Jsi bezvadná :o)
[2]: Jo...přála bych si...kdyby mi to vyšlo, aby si to třeba někdo slepý poslechl. Třeba by ho to povzbudilo. Protože Sivriliën dovede nevídané :)
[3]: Ano, já vás nechci moc mást, když ani nevíte, jak vyvrcholila ta první kapitola :D Fakt jo? Chudáku :D
[4]: A jé. =))) Letím odesílat :D
[5]: Caddy!!! Moje zlatá Caddy!!! :) Tohle vůbec neříkej! To tě nesmí ani napadnout! :o) Víš, jak ty píšeš úžasně???? Strašně nádherně!!!!!!!!!!!!!!! :)))) Neměj strach! Každý má ve psaní své kouzlo, něco mu jde, něco ne. Já neumím moc psát dialogy. Narozdíl od tebe :o) A tvoje popisy jsou dechberoucí, věř mi :o)

7 Rohirrimqa | Web | 26. října 2009 v 12:50 | Reagovat

Nie je toho viac? Nemám čo čítať :D To že je Sivrilien slepá ma trochu prekvapilo, no o to viac som zvedavá ako sa bude vyvíjať dej. :)

8 Alexys | Web | 26. října 2009 v 17:46 | Reagovat

Do háje, do háje, do háje!! Sakra Clarett... Panebože! Jsi tak moc nadaná, je to úplně úžasné. Ještě lepší než první kapitola a to už je co říct. Já nemám slov. Hlavně ten popis na začátku a popis té slepoty... Páni Clarett, vyrážíš mi dech! Opravdu smekám. Bože, nikdy nebudu psát tak dobře jako ty :( Moc se těším až ta tvá knížka vyjde a přibyde do mé knihovničky... Je to nádhera! Nádhera, nádhera, nádhera! Nevím jak to vyjádřit, neznám ta správná slova... P.S.neposlala bys mi prosím tě celou tu kapitolu na mail? Mám rozbitý počítač a na dědy (který mám teď půjčený) si nesmím nic stahovat :(

9 Alexys | Web | 26. října 2009 v 17:49 | Reagovat

Ježiš teď koukám že to moje P.S. nebylo srozumitelné :D Tím, že si na něj nesmím nic stahovat jsem myslela, že si nemůžu stáhnout ICQ a na ICQ2go myslím ani posílat věci nejdou :D

10 Lucy♥♥♥ | Web | 26. října 2009 v 18:27 | Reagovat

Neviem, čo napísať. Normálne ma to pohltilo, je to skvelé, skvelé, skvelé! Aj keď zatiaľ neviem, o čo tam ide, má to svoju osobitosť a charakter. Len tak ďalej, neviem sa dočkať ďalšieho úryvku :o)

11 Clarett | Web | 27. října 2009 v 9:18 | Reagovat

10 komentářů...Jůůů :D Já...nemám slov...ježkovy, Alexys, DĚKUJU!!!!!!!!!!!! Pošlu ti to hned teď :D Lucy, jsi skvělá, dík!!!!!! Velký dík! :))))
I tobě Rohirrimqo jsem moc vděčná :o)
ANI NEVÍTE, JAK MI POMÁHÁTE :o))))

12 Lúthien | Web | 27. října 2009 v 10:46 | Reagovat

Je to nádherné, až z toho mrazí...

13 Maya | Web | 14. prosince 2009 v 12:55 | Reagovat

Tak to je síla. Moc ráda bych si jednou přečetla celou kapitolu, celou knížku, prostě všechno... úžasný, dokonalý, nemyslitelně nádherný. Ůůůů, začínám z tebe magořit :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.